hráč, -e m. (hráčka, -y ž.) 1. kdo hraje nějakou hru: h. karet; není piják ani h. karbaník: h. v šachy, v kuželky; h. kopané, tenisu; falešný h., řemeslný h. 2. kdo hraje na hudební nástroj: h. na housle, na piano, na trubku 3. sázkař, spekulant: h. na burze, v třídní loterii, na dostizích