hudba, -y ž. (2. mn. -deb) 1. umění tvořící svá díla z tónů vyluzovaných nástroji n. lidským hlasem; hra na hudební nástroje n. zpěv; hudební skladba: lidová, umělá, vážná, veselá, církevní, světská, džezová, komorní h.; pěstovat, studovat hudbu; v krčmě zazní skočná h. (Bezr.): Smetanova h. na slova Karla Sabiny; přen. expr. h. šrapnelů; to zní jako andělská h. velmi krásně, h. budoucnosti něco krásného, dobrého, ale těžko uskutečnitelného 2. hudebnost, melodičnost, libozvučnost: h. slov; h. ženského hlasu 3. hudební sbor; kapela; orchestr: vojenská dechová h. spustila; dvě hudby v sále pražské Lucerny; Ústřední h. čs. armády; expr. zdrob. hudbička, -y ž.: to byla h.!