jasný příd. (2. st. jasnější) 1. světlý, zářivý, zářící (op. tmavý, temný): j-á barva, modř; j. svit, oheň; j-é slunce, hvězdy; j-á, průzračná voda čirá; j-á obloha, j. den slunečný, bezmračný; j-á noc ozářená hvězdami, měsícem 2. zvučný, nezastřený: j. hlas, smích 3. schopný (dobře) uvažovat; bystrý, nezkalený: j. rozum; být při j-ém vědomí; mít j-ou hlavu, přen. být střízlivý: nemocný měl j-é chvíle takové, kdy byl při smyslech 4. srozumitelný, zřetelný, zřejmý, přesný, průhledný: j. výklad, důkaz, pojem; j. případ, příznak, úkol, program a cíl; j-á otázka; j-á výslovnost; j-á stopa; j. obrys; dosáhnout j-é převahy, j-ého vítězství; byla to zcela j-á záminka; to je úplně j-é, nad slunce jasnější naprosto zřejmé, nepochybné 5. duševně vyrovnaný, těšící se pohodě; radostný, veselý, vlídný, přívětivý: j-á tvář, mysl; j-á májová nálada; j-é dny mládí, stáří †6. hist. součást titulu: j-á kněžno!; j. rod, trůn Přemyslovců; j. hrdino!; nejjasnější král český; zpodst. jasno v. t.; přísl. jasně v. t., jasno v. t.: podst. jasnost v. t.