jeden čísl. zákl. (ž. jedna, s. jedno; mn. jedni, jedny, jedna, u pomn. podst. jm. pravidelně: jedny housle; klade se a) při vytýkavém důrazu: snědl dvě housky, ne jednu; b) ve výrazech s jinými číslovkami: má jednoho syna a dvě dcery; c) poněk. zast. pro pouhé zesílení významu ve spoj. s každý: jeden každý se nad tím pozastaví; d) pro rozlišující přesnost výrazovou: dům o jednom poschodí (bývá jich více); slepý na jedno oko (ne na obě); ale: bolí mě oko, noha, ruka (vědomí různosti údů, nikoli počtu); e) ve spoj. typu jeden z nejlepších pracovníků; neklade se zprav. u slov označujících měrové, peněžní n. časové jednotky: kilo kávy; stojí to jen korunu; za den to dodělám; užití číslovky je tu oprávněno při vytýkavém důrazu: byl s tím hotov za jeden den; nespr. jeden neví, co s tím, jeden by se z toho zbláznil místo člověk) 1. označuje počet 1: ztratil jednu rukavici; mají jedno dítě; oslepl na jedno oko; nedokáže to ani j. ze sta; zeď stavěná na jednu cihlu na tloušťku jedné cihly; přišel o jedné o jedné hodině, v jednu hodinu; dám si ještě jednu (tj. sklenici piva ap.); dal mu jednu do zad (tj. ránu); přijímat pod obojí a pod jednou způsobou (n. pod obojí a pod jednou, ps. též podobojí, podjednou); – jedno víme všichni: v těžkých dobách je svornost nutností; být (např. při nebezpečné, odpovědné práci) stále jednou nohou v hrobě, v kriminále v nebezpečí smrti, zatčení; udělat, něco jedna dvě (ob.) okamžitě a rychle; poslouchat jen jedním uchem nepozorně, ledabyle, na půl ucha; mít jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou být bez peněz; v manželství chodily děti jedno za druhým rodily se brzy po sobě; jedna vlaštovka jaro nedělá (přísloví) z jednoho případu není radno dělat obecné závěry, soudit na trvalé zlepšení, úspěch; s citovým zabarvením: darebák j.!; ty kluku jedna!, i vy jeden!; – ve spoj. s předl. z vytýká jednotlivce z celku: j. z vojáků jedinec; j. z tisíce; j. z nás, jedna z nejdůležitějších prací 2. jen jeden; jediný: jedna věc mi na tom vadí; vystoupit jako jeden muž; vyprat něco z jedné vody (na čisto), přen. ob. vykonat něco ne zcela dokonale; řeknu to jedním slovem, přen. stručně; vsadit všechno na jednu kartu, přen. rozhodnout se pro jedinou možnost a spolehnout se na ni; zabít dvě mouchy jednou ranou, přen. vyřídit dvě věci najednou, vyhovět dvěma různým názorům; žít jako jedna rodina v dobré shodě; jedna ovce prašivá celé stádo nakazí (přísloví); bývá zesíleno slovem jediný, jedinký v. t. 3. samý; nepřetržitý, neustálý; jediný: celé tělo byla jedna modřina; strom byl j. květ; dům byl v jednom plameni celý hořel; šla o něm jedna chvála; jeho mládí bylo jedno utrpení; – kreslit čáru jedním tahem; vypít sklenici jedním douškem, tahem; (přečíst román ap.) jedním dechem s velkým zájmem, bez přerušení; vychrlit spoustu nadávek jedním dechem bez oddechu; ob. jet, spát v jednom kuse stále; to dítě v jednom kuse zlobí ustavičně, expr. dítě prospívá jedna radost dobře, výborně, k plné spokojenosti 4. stejný, společný, týž: j. národ, j. jazyk; muž a žena jedno tělo; volat jedním hlasem; šla o tom jedna řeč (ob.) souhlasná; je mi to jedno, nemůže mu být jedno, co se s ním stane lhostejné; sedat s někým za jedním stolem být přáteli; být s někým je dna krev příbuzný; ob. dělat něco na jedno kopyto, brdo stále stejně; být s někým jedna ruka v důvěrné shodě; táhnout s někým za jeden provaz postupovat ve shodě, vzájemně se podporovat; házet dva lidi, všechny, všechno do jednoho pytle, řidč. koše nedělat mezi nimi rozdíl, nerozlišovat; půjdeme jedním vrzem společně 5. ve spoj. jeden – druhý, jeden – jeden, jeden – jiný vyjadřuje vzájemnost, vespolnost, střídání: j. druhému pomáhá; jedni se vyhýbali druhým; j. větší dareba než druhý; dva hoši, j. brunet, j. blonďáček; jedni se zastavovali, jiní hlasitě reptali; jeden (stojí) za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou (ob.) jsou oba stejní, ale žádný nestojí za mnoho; smáli se jeden přes druhého o překot; když to vezmeme jedno k druhému uvážíme, spočítáme ap. 6. v platnosti zájm. neurč. označuje to, co nelze n. co nechceme n. nemůžeme blíže určovat: byl j. král a jedna královna; zašel si jednoho dne do města; jeden a týž v. týž; jeden každý v. každý; v. též zajedno; jedenkrát čísl. nás. příslovečná v. t.; první čísl. řad. v. t.; jednička, -y ž. v. t.: jednotka, -y ž. v. t.