jediný příd. 1. jen jeden: v domě bylo osvětleno j-é okno; j. syn; lid je j-m zdrojem veškeré moci ve státě (Ústava); j. ze všech zůstal živ; návrat domů byl j-ou jeho myšlenkou; j-é východisko; práv. j. soudce který vykonává soudcovskou funkci bez účasti soudců z lidu 2. zesiluje zápor; žádný: ani j. dům nezůstal ušetřen; (ani) jedna, j-á hvězdička nesvítila; nezná ani j-é noty; nepronesl j-ého slova; nebe bez j-ého mráčku *3. nemající rovného, jedinečný: zahrada nebyla veliká ale jediná (Til.) 4. samý, jeden: mít nohy j. puchýř; celá země byla j-m hřbitovem; vesnice stály v j-ém plameni 5. nepřetržitý, ustavičný, jeden: četl dopis j-m dechem; bylo to j-é opojení radosti; z betonu a oceli byla vytvořena j-á hradba proti nepříteli; zpodst. jediný, -ého m. expr. milý, miláček: můj j.