jmenovec, -vce (*jmenovník, -a, Sab.) m. (jmenovkyně, ž., 2. mn. -yň, -yní) kdo (co) má s někým stejné jméno: nejmladší syn Karel byl strýčkův j.; to je můj j.; byli j-i, ale jinak neměli nic společného; expr. zdrob. jmenoveček -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)