kabinet, -u m. (6. j. -u, -ě) (z fr.) 1. (dř.) menší místnost, jednooknový pokoj, zprav. pracovna ap.: otcův k.; dětský k. 2. místnost pro sbírky, zprav. školní: fyzikální, přírodopisný k. 3. menší pracoviště (vědecké ap.): K. pro moderní filologii ČSAV; Fonetický k.; k. odborářské výchovy instituce krajské odborové rady pro další vzdělávání odborářských funkcionářů 4. vláda, soubor ministrů: k. ministrů Korejské lidově demokratické republik-y; válečný k. 5. (dř.) menší úřad, kancelář: ministrův k. kancelář vyřizující věci vyhrazené ministrovi, dnes sekretariát, tajný k. (v monarchiích) úřad vykonávající panovníkovy rozkazy; černý k. (v monarchiích) tajná policejní výzvědná služba; zdrob. kabinetek, -tku m. (6. mn. -tcích)