kamenný příd. 1. z kamene vytvořený n. kamenem tvořený: k-á zeď, hráz, stavba; stavby k-ch mostů; K. neboli Karlův most v Praze; k. stůl; k-é zábradlí, schody; k. lom na kámen; stát jako k. sloup nepohnutě; přen. kniž. k-é moře velkoměsta; archeol. doba k-á nejstarší období lidské kultury, v němž člověk k výrobě nástrojů používal převážně kamene 2. kameni podobný (tvrdostí, řidč. tíhou n. vzhledem): k-é svaly; k-á pěst; k-é mozoly (Rais); k-á šeď; k-á tíž; k-é uhlí černé; k-á sůl kuchyňská; k-é ořechy s tvrdou skořápkou; bot. k-é oplodí (např. skořápka lískového ořechu) 3. zast. ob. kameninový: k. hrnek (Něm.); k-á dýmka (Mrš.) 4. nepohnutý, nehybný, strnulý, neproměnný (op. pohyblivý): k-á tvář; k. výraz obličeje 5. kniž. citově netečný; chladný, lhostejný (op. vzrušený): k-á chladnost, lhostejnost; zůstal k jejímu nářku k. 6. kniž. tvrdý, krutý, bezcitný (op. citlivý): k. člověk; k-é srdce; k-á slova 7. expr. zatvrzelý, neústupný, umíněný, tvrdohlavý, zarputilý, zarytý: však já ti tu k-ou palici napravím (Tyl); k-á zatvrzelost; přísl. kamenně: rysy tváře k. nehybné; k. chladná žena; podst. kamennost, -i ž.: k. obličeje