kanál, -u m. (6. j. -u, -e) (z it. n. z lat.) 1. podzemní stoka k odvádění splašků; kovová mříž pokrývající uliční vpust do této stoky: výtok, pach k-u; přen. k. nadávek 2. co slouží průchodu, vedení něčeho vůbec: tech. druh potrubí (zprav. nekruhového průřezu); spojovací dutina protáhlého tvaru (nejč. odlitá ve strojní součásti): ventilační k.; kouřový k. kouřovod; sací, výfukový k.; med. k. páteřní; k. tříselný 3. vodní tok, zvl. umělý; průplav: zavlažovací, zavodňovací k.; plavební k.; Velký k. v Benátkách; Volžsko-donský k. V. I. Lenina; k-y na Marsu tmavé čáry viditelné na jeho povrchu 4. K. průliv La Manche: letecké boje nad K-em 5. sděl. tech. televizní k. šířka pásma určeného pro přenos jednoho televizního programu 6. odb. soustava prostředků a prostředí k přenosu signálu; zdrob. kanálek, -lku m. (6. mn. -lcích): tech. kouřové k-y; anat. ledvinové k-y; zeměd. odvodňovací k-y; příd. kanálkový: tech. k-é zdivo; med., zeměd. k-á drenáž; kanálový v. t.