kniha, -y ž. 1. tištěné slovesné (n. též obrazové) dílo tvořící samostatný svazek: zábavná, poučná, vědecká k.; školní knihy; vázaná, brožovaná k.; psát, tisknout, vydávat knihy; číst knihu, v knize, zast. ob. na knize, na knihách; modlitební k.; mešní k. misál; ust. spoj. k. knih bible; přen. kniž. k. přírody, osudu, života, dějin (tj. příroda,... jako zdroj poučení); mluví jako k. souvisle, plynule, moudře, učeně; kniž. být někomu otevřenou knihou nemít před ním tajemství; být jasný, zřejmý, známý; zůstávat zavřenou knihou nejasný, nerozřešený; expr. ležet, být zahrabán v knihách hodně číst n. studovat; být v knihách honěný mnoho znát, mít velké vzdělání 2. část spisu, jeho díl, svazek: první, druhá k.; dílu druhého k. první; První kniha Mojžíšova, K. soudců, K. královská část Starého zákona 3. silnější svazek listů, sešit pro zápisy, zprav. úřední povahy: pamětní k.; k. návštěv; k. přání a stížností; k. ztrát, objednávek, pohledávek; úřední knihy; veř. spr. (matriční) k. narození, manželství, úmrtí; domovní k. (dř.) se soupisem obyvatelů domu a zápisy o osobách u nich ubytovaných; škol. třídní k. pro zápisy o vyučovacích hodinách, nepřítomnosti žáků ap.; práv. pozemkové knihy veřejné záznamy o okolnostech vztahujících se k nemovitostem, pokud se týče jejich podstaty, vlastnictví a zatížení; dát něco do knih (ob.) do pozemkových knih; úč. účetní knihy, k. archívní, k. pokladní aj., (dř.) obchodní knihy písemnosti účetní evidence; vést knihy obstarávat zápisy do svazků účetní evidence; dal svoje peníze vtělit do knih (Rais); voj. evidenční k. vojáků; k. o výdeji zbraní; k. o převzetí a odevzdání dozorčí služby aj. 4. zool. lupenitá část složeného žaludku přežvýkavců; zdrob. knížka, knížečka, knížtička v. t.