kocour, -a m. 1. samec kočky domácí: na peci leží k.; mhouřit oči jako k.; k. v botách pohádková bytost; přen. žert. to je starý k. kdo si se zalíbením všímá žen, záletník; mlsný k. 2. samec kočkovité šelmy vůbec: k. rysa; levhartí k. 3. ob. věc nějak kocoura připomínající: pruty s k-y (čast. kočičkami) velkými jehnědami; poněk. zast. mít kulatou bradu s k-em podbradkem, lalokem 4. ob. šmouha, zvl. v malbě stěny: dělá k-y při bílem; zdrob. kocourek, -rka (mn. 1. -rci, -rkové, 6. -rcích), expr. zdrob. *kocoureček, -čka m. (Čel.)