komora, -y ž. (z lat. driv. řec.) 1. vedlejší místnost ve stavení, zprav. pro zásoby: chladná, tmavá k. s dlaždicovou podlahou; ubývání, hromadění zásob v k-ře; k. na spaní; temná, černá k. místnost, kterou lze důkladně zatemnit, sloužící k fotografickým pracím; černá k. vězení bez osvětlení; umrlčí k. na přechovávání mrtvol před pohřbem; plynová k. popraviště otravným plynem v nacistických koncentračních táborech; přen. Ukrajina, obilní k. SSSR zásobárna 2. horn. důlní prostor vyhloubený k růz. účelům: dobývací, trhací, záchranná k. 3. hist. úřad, kt. spravoval osobní majetek panovníka n. vysokého církevního feudála; pokladna: knížecí, císařská k.; arcibiskupská k.; důchody královské k-y 4. (dř.) organizační a zastupitelská korporace: obchodní, lékařská, advokátní k. 5. polit. část zákonodárných sborů v někt. státech: horní k. senát; dolní k. poslanecká sněmovna 6. odb. uzavřený prostor tvořící součást někt. technických zařízení: zdymadlová k.; rozprašovací a plováková k. karburátoru; nábojová k. zadní část hlavně pro náboje; fotografická k. přístroj k fotografování, kamera 7. anat. dutina někt. ústrojů: mozková k.; k. srdeční; přední k. oční 8. mysl. hrudní dutina spárkaté zvěře; zdrob. k 1, 6 komůrka, -y ž.: jít do k-y; – tech. oddělená část spalovacího prostoru naftového motoru: spalovací k.; expr. komůrečka, komůrčička, -y ž.; příd. komůrkový; komorový v. t.