koza, -y ž. 1. menší přežvýkavec chovaný pro mléko; koza domácí (zool.); samice kozy domácí: dojit kozu; skákat jako k. divoce; mlsný jako k. velice; ob. pro krejcar by na koze jezdil z lakoty by všechno podnikl; zhrub. rozumí tomu jako k. petrželi vůbec nerozumí; udělat něco, aby se vlk nažral a k. zůstala celá vyhovět zdánlivě, ale ve skutečnosti na věci nic nezměnit; já o voze, a ty o koze (pořek.) mluvíme každý o něčem jiném; aby tě k. trkla! (žert. úsloví); řidč. (udělám to) i kdyby čert na koze (babě ap.) jezdil přes všechny obtíže, děj se co děj; hospodařit z krávy na kozu (zř., Baar) špatně, čím dál hůř; zast. ob. dát (dítěti) kozu (Jir.) odstavit (dítě); chodí (vypadá) jako z kozy duch (Rais, Olb.) jako mátoha, špatně; zhrub. chodí jako k. na ledě nejistě, neobratně; mluvit jako k. před smrtí (Šlej.) nejapně, hloupě 2. zool. rod Capra: k. domácí; k. šrouborohá 3. samice zvířat rodu Capra (např. kozorožce); mysl. samice srnce, kamzíka aj. 4. pojmenování věci nějak připomínající kozu, např. podstavce na řezání dříví, na klepání kosy, na sušení sena, kozel; ob. dát někomu kozu nastavit nohu, aby klopýtl; tech. podpěra: mostní k. ochranná konstrukce mostních pilířů proti ledovým krám, ledolom; stav. podstavec z trámů ke stavbě lešení; těl. tělocvičné nářadí užívané k přeskokům: k. našíř, nadél; udělat někomu kozu (při hře) sehnutím a podepřením paží o kolena vytvořit podporu k přeskoku; hist. druh trestního nářadí 5. zhrub. nadávka ženě, zvl. hubené n. přehnaně pobožné, hloupé: nebeská k. 6. zhrub. kozy mn. ženské prsy; zdrob. kozička v. t., nář. kozenka (Těsn.); kozulenka (Něm.); zast. a nář. kozka (Něm.), -y ž.