Nalezeno 86 heslových statí.

†ankrovky

, -vek ž. pomn. (z něm. n. fr. zákl.) hodinky s kotvovým strojem

baedeker

[be-kr], bedekr, -kra m. knižní cestovní průvodce něm. nakladatele Baedekra; knižní průvodce vůbec;

berserk

, berserkr, -a m. nordický bájeslovný bojovník; přen. silák: boj s b-ky (Čech); berserkrovský, berse…

cukrovar

, -u m. (6. j. -ru, -ře) podnik na výrobu cukru (z řepy cukrovky): pracovat v c-u; c. a rafinerie cu…

cukrovatěti

ned. (3. mn. -ějí) měnit se v cukr; stávat se cukernatým; cukernatět: tekutina už cukrovatí ○ předp.…

cukrovati

ned. 1. (co) posypávat, obalovat cukrem: c. koláče; bábovka se cukruje ještě teplá; cukrované jahody…

cukroví

, s. cukrářské výrobky, pečivo i bonbóny: péci vánoční c. na stromeček; kornout s c-m; koupit c.;…

cukrovina

, -y ž. cukr. směs cukerných krystalů a sirupu: písková, kostková c.; rafinádní, zadinová c.

cukrovinka

, -y ž. (2. mn. -nek) jednotlivý kus drobného cukroví; cukrátko, bonbón: továrna na c-y; čokoládové …

cukrovinkářský

(*cukrovinářský) příd. vztahující se k cukrovinkám, souvisící s cukrovinkami: c. průmysl, obor, obch…

cukrovinkový

příd. k cukrovinka: c-é těsto

cukrovitý

příd. nějak cukru podobný, něčím cukr připomínající: látka povahy c-é

cukrovka

, -y ž. (2. mn. -vek) 1. sorta řepy buráku pěstovaná pro kořen obsahující značné množství cukru; řep…

cukrovkář

, -e m. 1. pěstitel cukrovky; úspěšný c. 2. ob. člověk nemocný cukrovkou, diabetik

cukrovkový

příd. k cukrovka: c-é odrůdy; c-á šťáva; – c-á dieta

cukrovník

, -u m. (6. j. -u) tráva pěstovaná v tropických krajinách k výrobě cukru; třtina cukrová; bot. rod S…

cukrový

příd. k cukr; z cukru vyrobený, cukr obsahující; k cukru se vztahující, cukru podobný; cukerný: c-á …

elektrojiskrový

příd. tech. založený na využití elektrického jiskrového výboje; elektroerozívní: e-é obrábění kovů

jikrný

, jikrový příd. k jikra: j-ný slaneček; j-ová polévka

jikrovec

, -vce m. miner. druh vápence oolitického složený z drobných kulovitých zrnek uhličitanu vápenatého

jikrovitý

příd. mající podobu jiker: j-á hmota; j-é máslo zrnité, krupičkovité

jikrový

v. jikrný

*jiskrovati

ned. jiskřit: jiskrující lokomotiva (A. Mrš.)

jiskrovec

, -vce m. hist. 1. přívrženec Jana Jiskry z Brandýsa na Slovensku 2. stoupenec směru hlásaného Lenin…

jiskrový

příd. k jiskra: zř. j. dešť jisker; odb. j. roznět trhaviny elektrickou jiskrou; fyz. j. výboj elekt…

konsekrovati

ned. i dok. (z lat.) círk. (koho, 4. p.) světit, posvětit: k. biskupa

krov

, -u m. (6. j. -u) 1. konstrukce nesoucí střešní krytinu: tesařské práce na krovech; trámoví krovu 2…

krovec

, -vce m. 1. nář. horní část kuchyňských kachlových kamen nad troubou; krůvek 2: kočka předla na kro…

krovka

, -y ž. (2. mn. -vek) zprav. mn. krovky zool. 1. první pár pevných křídel brouků: brouček s kovově z…

krovový

, řidč. krovní příd. ke krov: k-á konstrukce; k-é dříví; k-ní trám

*kukrovati

ned. (o hrdličce) cukrovat: hrdla nad kamny kukrovala (Rais)

masakrovati

ned. i dok. (z fr.) (koho, co) hromadně vraždit, povraždit: m. zajatce; m. civilní obyvatelstvo lete…

mikrováhy

, -vah ž. pomn. fyz., chem. velmi citlivé váhy zvláštní konstrukce (užívané hlavně v analytické chem…

mikrovlna

, -y ž. sděl. tech. jen mn. m-y nejkratší dosud užívané elektromagnetické vlny (kratší než velmi krá…

mikrovolt

, -u m. (6. j. -u) fyz. milióntina voltu

mimikry

neskl. s. (z angl. driv. řec.) zool. zjev, že růz. druhy zvířat barvou n. tvarem n. obojím se podoba…

*mokrovisko

, -a s. (2. mn. -sk, -sek) mokřina: mezi balvany a m-y (Maj.)

nacukrovati

dok. řidč. (co) posypat cukrem; pocukrovat, osladit: nacukrovaná vánočka; přen. nacukrovaný hlas nas…

nákrovní

příd. řem. jsoucí na krovu: n. lať, žlab

ocukrovati

dok. (co) posypat, obalit cukrem; pocukrovat: o. bábovku; o. nápoj (řidč.) osladit; přen. expr. ocuk…

*ocvikrovaný

, *ocvikřený příd. expr. nosící cvikr, opatřený cvikrem: ocvikrovaná dáma (Šlej.); ocvikřené oči (Me…

okr

(†ochr Ner.), -u m. (z fr. driv. řec.) tech. nerostné n. umělé barvivo žluté, až hnědé barvy: o. pál…

okrový

v. okr

pestrokrovečník

, -a m. (6. mn. -cích) pestrý brouk žijící na květech a na dřevě, jehož někt. druhy jsou podobny vos…

pikrový

příd. (z řec. zákl.) chem. kyselina p-á žlutá jedovatá látka užívaná zejm. k výrobě trhavin a v léká…

pocukrovati

dok. 1. (co) posypat cukrem: p. buchty, koblihy; přen. sníh pocukroval střechy; p. hořkou pilulku

podkroví

, s. 1. prostor mezi střechou a podlahou půdy: pokojík v p. 2. byt v tomto prostoru: najmout si p…

podkrovní

příd. k podkroví: p. pokojík, byt

pokrov

, -u m. (6. j. -u) poněk. zast. věc (zprav. tkanina) sloužící k přikrývání; pokrývka 1: stůl s broká…

polocukrovka

, -y ž. zeměd. druh řepy s menším obsahem cukru

poskrovnu

(*poskrovně Šlej.) přísl. v nepatrné, skrovné míře; pořídku, málo: zpráv bylo p.

praskrovný

příd. poněk. expr. velmi skrovný: p. počet; p. užitek; p-é zásluhy

přecukrovati

dok. (co) přespříliš ocukrovat: p. pečivo; přen. expr. přecukrovaná historie přehnaně sentimentální,…

překrov

, -u m. (6. j. -u) stav. nadpraží

přeskrovný

příd. řidč. velmi, nadmíru skrovný: p-á mzda (Nov.)

přicukrovati

dok. řidč. (co) více n. trochu pocukrovat: p. koláče

příkrov

, -u m. (6. j. -u) kniž. zařízení k pokrytí, ochraně něčeho; poněk. zast. pokrývka na rakev n. tělo …

příkrovní

, příkrovný příd. týkající se příkrovu: zř. k p-nímu nebi povrch země příšerně se šklebí (Ner.); geo…

příkrovový

příd. k příkrov: geol. p-é pohoří tvořené příkrovy; řidč. p-á troska bradlo

*přiskrovniti se

dok. (3. mn. -í) poněkud se uskrovnit: náruživost ta (hercova) naučí se p. (Ner.); *přiskrovniti d…

*rozcukrovati se

dok. (o hrdličkách) začít cukrovat 2: jedna z hrdliček procitla a rozcukrovala se (Svob.); přen. exp…

*rozmasakrovat

dok. expr. (co) úplně rozbít 1: (náletem) rozmasakrovaný závod (R. právo)

sakrovat

ned. ob. klít 1: byl rozzloben a sakroval; s., až se všechno třese nadávat, hubovat ○ předp. roz- se

senkrubna

(Kubín), senkruvna (Frýd), sengrubna (K. Čap.), senkrovna (Lid. nov.), -y ž. (z něm.) zast. ob. jáma…

*skrov

, -u m. (6. j. -u) úkryt, přístřešek (Něm.)

skrovňoučký

, skrovňounký, řidč. skrovničký, skrovninký příd. kniž. expr. velmi skrovný: s. výdělek; s-inký poče…

-skrovniti

jen s předp.: při-, při- se, u- se, ze-

-skrovňovati

jen s předp.: u- se

skrovný

příd. kniž. 1. nepatrný (ve význ. 1) počtem, množstvím, rozsahem vůbec; nečetný, nehojný, nevelký, m…

spinaker

[spinejkr], -kru m. (z angl.) loď. pomocná lehká plachta pro plachtění po větru; spinakrový příd.: s…

uskrovniti se

dok. (3. mn. -í) (v čem) uskromnit se: u. se ve svých přáních; musí se ku stáří u. (Svět.); uskrovni…

uskrovňovati se

, poněk. zast. uskrovňovati ned. k uskrovniti se, uskrovniti: uskrovňoval se a šetřil pro děti; – po…

vycukrovati

dok. kuch. (co) vysypat (uvnitř) cukrem: v. formu; *vycukrovat se dok. dosyta užít cukrování (Ptáč…

wolkerovský

, wolkrovský příd. vlastní básníku Jiřímu Wolkrovi, připomínající jej, jsoucí v jeho duchu: w-á pros…

zacukrovati

dok. (o hrdličkách) vydat krátký zvuk znějící jako cukrú: hrdlička zacukrovala; přen. expr. (co; ~)

zákrov

, -u m. (6. j. -u) †1. (u starého kroje) pokrývka, rouška na hlavu: vdané otvor (v čepci) z-em zaděl…

zákroví

, s. poněk. zast. místo, prostor za krovem; bezpečný útulek: vlaštovka kruhem švihne v z. (Právo …

zákrovní

příd. bot. k zákrov 2: z. listen

zasakrovat

(*zasakramentovat Jah.) dok. ob. zaklít 1: z. od plic; trochu jen zasakroval zanadával

zcukrovatěti

dok. (3. mn. -ějí) stát se cukrovitým; zcukernatět: med časem zcukrovatí

*zeskrovnělý

příd. takový, kt. zeskrovněl (Ner.)

*zeskrovněti

dok. (3. mn. -ějí) stát se skrovným, skrovnějším, zeskrovnit se

*zeskrovniti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit skrovným, skrovnějším; *zeskrovniti se dok. stát se skrovným, skrovně…

*zeskrovňovati

ned. 1. k zeskrovniti 2. k zeskrovněti; *zeskrovňovati se ned. k zeskrovniti se

zmasakrovati

dok. (koho, co) k masakrovati (ned.): z. zajatce; zmasakrované obyvatelstvo

*zmimikrovati

dok. přizpůsobit se okolí, poměrům ap.: člověk ve vězení zmimikruje (Mach.)