kuchyně, řidč. (a zprav. jen ve význ. 1, 3) kuchyň, -ně ž. (2. mn. -yní, -yň) (z něm. driv. lat.) 1. místnost, kde se připravují pokrmy: k. a pokoj; hotelová k.; černá k. (kdysi) malá místnost s otevřeným topeništěm; polní k. převozné zařízení umožňující vaření pro vojsko při pochodu ap.; závodní k. instituce pro společné stravování pracujících, závodní jídelna; žert. latinská k. lékárna, léky 2. způsob úpravy jídla; jídla určitým způsobem upravená; strava: česká, francouzská k.; – hospodská, domácí k.; tam mají dobrou k-i; kuch. studená k. pokrmy, kt. se podávají za syrova n. za studena 3. souprava nábytku do kuchyně, zprav. soukromého bytu: bílá k. 4. hovor. expr. různé jednání n. vyjednávání; způsob jednání n. práce; způsob života a poměry: politická k. (Sova); vědecká k.; vidět do jejich k.; vynášet (vynést) něco z domácí k.; jeden vidí druhému do k. nemohou mít před sebou tajnosti; zdrob. k 1, 3 kuchyňka, -y ž.: malá útulná k.; k. pro panenky