kyselina, -y ž. 1. chem. látka schopná odštěpovat vodíkové ionty; sloučenina reagující v roztoku kysele a tvořící se zásadami soli (op. zásada, hydroxid): k. sírová, dusičná, solná; k. mléčná, citrónová, benzoová; mastné k-y (mravenčí, octová, máselná) 2. řidč. něco kyselého: to jablko je k.; obdělávat k-u kyselou půdu