láska, -y ž. (2. mn. -sek) (ke komu, čemu) 1. vřelý cit náklonnosti, příchylnosti, obliby: mateřská, otcovská, synovská l.; vzájemná l.; l. k otci, k matce, k dětem; l. matky k dítěti; l. k vlasti, k rodné zemi, k mateřské řeči; upřímná l.; l. k bližnímu; víra, naděje a l.; být u někoho v lásce; mít někoho v lásce; samou láskou by ho snědl (expr.) má ho velmi rád; milovat někoho opičí láskou nerozumně, nekriticky, přepjatě; ob. budte té lásky laskavosti, tak laskav; zast. učiňte mi tu lásku (Podl.) laskavost, laskavý, přátelský čin 2. milostný cit ženy k muži a naopak: l. muže k ženě; večerní máj byl lásky čas (Mácha); doba první lásky; vzít si někoho z lásky; přísahat někomu lásku; sebevražda z nešťastné lásky; miloval ji slepou láskou; tělesná l.; volná l.; platonická, platónská l.; dítě lásky (kniž.) nemanželské; prodejná l. pohlavní styk za úplatu; zast. dům lásky nevěstinec; tajemník lásky kniha se vzory milostných dopisů; stará l. nerezaví (pořek.) 3. (k čemu) záliba (v čem), obliba (čeho): l. k četbě, k učení, k hudbě; nemít film v lásce 4. milovaná osoba, zvl. milenka, milenec; oblíbená věc: potkal po letech svou první lásku; spálila dopisy od svých lásek; byla jeho láskou; – malířství bylo jeho velká l. †5. obyč. mn. lásky (zprav. s přivl. zájm.) kazatelský způsob oslovení: oznamuje se láskám vašim vám 6. (za feudalismu i později) bezplatná práce, zvl. v lese, za niž bylo možno sbírat klestí, lesní plodiny ap.: nechtěli (poddaní) do lesa na lásku (Třeb.); expr. zdrob. *lástička (Vanč., Til.), *lásečka (O. Schein.), -y ž.