lžíce, -e ž. (7. j. lžící i lžicí, mn. 2. lžic, 3. lžícím i lžicím,...) 1. mírně prohloubené náčiní k nabírání tekutin n. sypkých látek: polévková l.; stříbrná, plechová l.; l. polévky, cukru množství, které se vejde na polévkovou lžíci; jíst velkou lžící mít se dobře; utopil by ho na lžíci vody nenávidí ho a snaží se mu všemožně škodit; nemá teplou lžíci v žaludku nejedl nic teplého 2. pojmenování náčiní n. součástky tvarem n. účelem lžíci připomínající: obouvací l. prohnutá (zprav. kovová n. bakelitová) destička usnadňující obouvání; polygr. naběračka na tekutou písmovinu; stav. zednická l. ploché náčiní k nahazování malty při omítání; horn. (vrtací) l. nástroj k vybírání vrtné drti z vrtu většího průměru; hut. slévačská l. menší ruční pánev na roztavený kov; zdrob. lžička v. t.