let, -u m. (6. j. -u) 1. pohyb ve vzduchu vlastní schopností (živých tvorů) n. vlastní silou (předmětů): klidný l. ptáků; trhavý l. motýlů, vážek; l. letadla; dráha letu 2. cesta letadlem (balónem ap.): l. do Brna; vyhlídkový l.; lety do stratosféry, do vesmíru; let. l. klouzavý, výškový, střemhlav 3. pohyb tělesa něj. silou vrženého do vzduchu: l. kamene; chytit míč v letu; l. rakety, družice; voj. l. střely pohyb od okamžiku výstřelu až do okamžiku nárazu 4. vůbec rychlý, prudký pohyb: jezdci cválali na koních v zběsilém letu; l. rychlíku; přen. l. času, událostí, myšlenek, fantazie; duch se rozpjal plným letem (Hál.) vzletem; píseň lehkého letu 5. expr. spěch, chvat, shon: v letu se najíst; být v jednom letu jít z práce do práce; ob. expr. v cuku letu jsem zpátky ihned, rychle; v. též letem