mech, -u m. (6. mn. -ších) 1. drobné zelené rostlinky nikdy nekvetoucí, tvořící polštářovité porosty: lesní m.; usednout na zelený měkký m.; mechem porostlá došková střecha; roste na něm m., chytá se ho m., obrůstá mechem stárne, je zaostalý, nejde s duchem času; bot. mechy vždy zelené rostlinky vytvářející bezlistý štět s tobolkou naplněnou výtrusy, třída Musci 2. mysl. lýčí (na mladém paroží)