mezinárodní příd. 1. jsoucí, uskutečňovaný mezi národy n. státy; internacionální: m. styky, obchod; m. politika; m. vlaky, doprava; m. sportovní utkání mezí sportovci růz. národů 2. konaný za účasti většího počtu národů n. států; společný příslušníkům několika národů n. států: m. kongres; m. hnutí pro mír; m. jazyk; vystoupit na m-m fóru; m. geofyzikální rok; m. závody, turnaj; v označení akcí, v názvech organizací ap.: M. den dětí 1. červen; M. den žen 8. březen; M. federace žen; M. organizace novinářů; M. Leninova cena; fyz. m. metr, svíčka ap. označení pro jednotky uznané mezi státy za základní; sport. m. házená (o 11 hráčích); jaz. m. slovo slovo (zprav. odb. významu) vytvořené nově n. uměle (ze slovních základů zvl. řeckých a latinských), užívané v několika jazycích navzájem nepříbuzných (např. socialismus, matematika, televize, cyklotron, tenis); přísl. -národně internacionálně: myslit, cítit m.; m. uznaná práva; podst. -národnost, -i ž. internacionalismus: m. dělnického hnutí