mimo přísl. a předl. I. přísl. 1. stranou, vedle: rána šla m.; škoda rány, která padne m. (čast. vedle); do očí se nedívá, hledí stále někam m.; stál jsem jaksi m. nezúčastněně; rozum ti jde m.! (Vanč.) 2. podle, kolem, okolo: šel netečně m.; m. ujížděla auta 3. (často s předl. spojením) poněk. zast. vyjma, kromě 5: m. v literatuře vyznal se i v malířství II. předl. se 4. p. 1. řidč. vyjadřuje, že se něco pohybuje n. děje po délce, po obvodu něčeho; podél, podle, kolem, vedle: m. náš dům drnčely těžké povozy; několik lidí přešlo m. něj; pustil m. sebe všecku starost (Vanč.) 2. vyjadřuje, že něj. místo n. něj. oblast nejsou dějem zasaženy; vně, stranou: strávit noc m. dům; žít m. rodinný kruh; bydlit mimo Brno; to je m. diskusi; stát m. zákon; je už m. nebezpečí; m. jiné řekl i toto; být m. dobro a zlo; sport. postavení m. hru ofsajd 3. vyjadřuje, že něco nepůsobí na průběh n. uskutečňování slovesného děje, že je v neshodě s tím, co se předpokládalo; proti: řečník se m. očekávání nedostavil; bratr m. nadání přijel už v sobotu 4. vyjadřuje, že je něco vyjímáno, vyňato; kromě 1, vyjma, až na: byli tam m. sestru všichni; m. matku nikdo cizincům nerozuměl; v pracovní dny m. sobotu; chyběla jen jedna kniha, m. to bylo vše v pořádku 5. vyjadřuje připojení, přidání něčeho; kromě 2, vedle: m. štiku chytil i dva candáty; m. ruštinu znal i jiné slovanské jazyky; zlomil si dvě žebra a m. to (ps. též mimoto) si vymkl ruku