morální (†morálný) příd. (z lat.) 1. týkající se morálky, plynoucí z morálky; mravní: m. řád, zákon; m. kvality; m. povinnost; m. kocovina plynoucí z výčitek svědomí 2. týkající se vnitřní, psychické stránky člověka n. z ní vyplývající; mravní (op. hmotný, materiální, fyzický): m. síla; vítězit m., nikoli materiální převahou; m. podpora, pomoc; hmotná i m. bída; m. rozklad; voj. m. účinek střelby; přísl. morálně: m. zvítězit, prohrát; m. vyspělý voják, sportovec; m. závažný čin z hlediska morálky; podst. morálnost, -i ž. mravnost