mrak, -u m. (6. mn. -cích) 1. oblak tmavého vzhledu; mračno: černý, těžký m.; podzimní mraky; na obzoru vystupují mraky; je pod mrakem zamračeno; dešťový, bouřkový m.; přen. m. na čele, v očích zachmuřenost, mrzutost, hněv; m. války nebezpečí; seděl jako m. zamračen; stahují se nad ním mraky hrozí mu nebezpečí; z toho mraku nebude pršet n. nebude déšť ta věc se neuskuteční; meteor. oblak 2. hustý shluk, velké, husté množství; mračno: mraky dýmu, prachu; m. lidí, vran, nepřátel; mraky komárů; m. šípů; fyz. radioaktivní m. sloup dýmu vznikající při atomovém n. termonukleárním výbuchu a obsahující radioaktivní látky 3. zast. a nář. soumrak: od svitu do mraku (Něm.); zdrob. mráček v. t.