náhoda, -y ž. sběh událostí přiházejících se bez vzájemné závislosti, z nepředvídaných příčin, neočekávaná událost: šťastná, nešťastná n.; čirou n-ou se setkali; práv. škoda způsobená n-ou; filos. n. jako forma nutnosti; expr. zdrob. náhodička (*náhoděnka Ros., *náhodka Ner.), -y ž.: hovor. expr. to je n., že jsme se potkali příznivá náhoda; v. též náhodou