náhradní (*náhradný Hol.) příd. jsoucí náhradou; nahrazující, rezervní: n. volno; n. klíč, boty; n. součástky, kolo; veř. spr. n. byt; poněk. zast. bot. n. pupen, kořen pomocný, adventivní; práv. n. povinnost poskytnout náhradu; n. dědic ustanovený v závěti pro případ, že povolaný dědic nenabude dědictví; n. trest stanovený pro případ nedobytnosti trestu peněžitého; pošt. n. doručení zásilky její vydání členu rodiny ap., jestliže oprávněný příjemce není doma; přísl. náhradně: pošt. doručit poštovní zásilku n. nikoli přímo adresátovi