náměstek, -tka m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) (náměstkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní ž.) zástupce: n. ministra; n. předsedy místopředseda; první, druhý n.; obch. dř. n. v živnosti zplnomocněný zástupce majitele živnosti; zast. a náb. n. Kristův, n. boží (Jir., Mach. aj.); n. Petrův (Tyl aj.) papež