národní příd. 1. vztahující se k novodobému národu (ve význ. 1) n. k dřívějšímu národu (ve význ. 2), k národnosti: n. obrození; n. buditelé, klasikové; naše n. minulost; n. povaha; n. hudba, literatura, kultura; n. jazyk; n. území, hranice; prapory v n-ch barvách; n. umělec čestný titul udělený jako nejvyšší pocta umělci; v růz. názvech: N. divadlo; N. dům společenské středisko; N. a universitní knihovna (dř.); N. knihovna edice české klasické literatury; N. třída; n. garda název ozbrojených občanských jednotek v růz. státech pro vnitřní potřebu, u nás revoluční garda v r. 1848; dř. v názvech časopisů, politických stran ap.: N. noviny, N. listy, N. politika; N. demokracie; polit. n. socialismus ideologie někt. polit. stran zneužívající zvulgarizovaných prvků socialistických učení předmarxistických k buržoazně nacionalistickým cílům: německý n. socialismus nacismus; škol. n. škola prvních 5 ročníků všeobecně vzdělávací školy (dř. tzv. obecná) 2. nacionální 2, vlastenecký, patriotický: n. cítění, uvědomění, sebevědomí, hrdost; n. hnutí osvobozovací 3. vztahující se k národu jakožto celku politickému, k lidu jakožto nositeli moci ve státě, ke státu: N. fronta; vláda N. fronty; N. shromáždění; Ústavodárné n. shromáždění; ministerstvo n. obrany; místní n. výbor (zkr. MNV); n. pojištění; Okresní ústav n-ho zdraví (zkr. OUNZ); majetek v n. správě; Svit, n. podnik (zkr. n. p.); n. směna; ekon. n. důchod; n. hospodářství souhrn odvětví hmotné výroby v urč. státním celku; (dř.) polit. ekonomie v širším smyslu: n. hospodářství Sovětského svazu; státní plán rozvoje n-ho hospodářství jednotný hospodářský plán (socialistického státu); – studovat n. hospodářství 4. vztahující se k širokým vrstvám národa, k lidu; vztahující se k nevládnoucím třídám třídní společnosti, hlavně k venkovskému lidu (za feudalismu); lidový: džunka je čínské n. plavidlo; makaróny jsou italské n. jídlo; – n. kroje, tance, písně; přísl. národně v. t.; podst. národnost v. t.