nad, nade (v podobě nade jen před někt. slovy počínajícími skupinou dvou n. více souhlásek) předl. 1. se 4. p. a se 7. p. vyjadřuje směřování děje výše, než je něco, někdo (na ot. kam se 4. p.), n. polohu, umístění, průběh děje výše, než je něco, někdo (na ot. kde se 7. p.); výše než (op. pod): vynořit, se nad vodu; letět nad vodou; bláto sahá až nad kotníky; sklonit se nad nemocného n. nad nemocným; sprásknout ruce nad hlavou; nápis nad vchodem; bydlí nad námi, mraky táhnou nad hlavou; vynést ortel smrti nad někým; ust. spoj. mít práce nad hlavu přespříliš; nář. nevyjdu nad lidi (Rais) mezi lidi, do společnosti; spustí nad lidi a je mi hanba (Rais) před lidmi; v názvech osad (zvl. ležících při řece): Týn nad Vltavou; Náměšť nad Oslavou; v názvech ulic: Nad hájem, Nad Bertramkou aj.; stát, být nad hrobem mít blízko k smrti; udržet se nad vodou stěží zachovat své postavení; držet nad někým ochrannou ruku chránit ho; udělat nad něčím kříž skoncovat s tím; zlomit nad někým hůl ztratit důvěru v jeho nápravu, přestat věřit v jeho schopnosti 2. řidč. při opakování téhož jména v předložkových vazbách (zprav. se 4., zast. se 7. p.) vyjadřuje zesílení, zdůraznění, vystupňování; na: marnost nad marnost; lišák nad lišáky; zmatek nad zmatek, zast. zmatek nad zmatkem (Havl.) 3. jako výraz vazby a) (se 4. p.) vyjadřuje nadřazenost, povýšenost, vyšší úroveň původce děje: vyvyšovat se, vypínat se nad někoho; vynikat nad průměr; povznesený nade všechnu nízkost; b) (se 7. p.) vyjadřuje nadřazenost někoho, něčeho něj. osobě n. instituci: vládnout, panovat, kralovat nad někým (čast. někomu); vláda nad městem (Pal.); vítězství nad nepřáteli; být nad někým; mít někoho nad sebou; poručnictví nad nezletilým dítětem; dozor nad školstvím; president nad apelacemi (Bass); zast. ředitel nad školami (Rais); c) (se 7. p.) v závislosti na výrazech radosti, smutku, soucitu, údivu, péče, soustředění ap. vyjadřuje příčinu duševního n. citového stavu: zaradovat se nad dobrou zprávou; radost nad shledáním; rmoutit se nad neúspěchem; lítost nad nevděkem; naříkat nad osudem; zešedivět nad dcerou; zoufat nad něčím; smiluj se nade mnou; podivovat se nad tou krásou; ustrnout nad tou drzostí; zadumat se, zamyslit se nad něčím, někým 4. označuje větší n. neobvyklou míru něj. vlastnosti n. něj. děje ve srovnání s tím, co je vyjádřeno 4. pádem závislým na předložce; více než: úkol nad jiné veliký; tělesně vyvinutý nad průměr; dcera otci nade všecko drahá; odborník nad jiné povolaný; učedník nad mistra lepší než mistr; to je nad lidské síly; není nad upřímnost; dobrá rada nad zlato (přísloví); rád spí, nad to u něho není spaní má nejraději (rozl. od nadto); – při 2. st. v ust. spoj. být nad slunce jasnější naprosto; – ust. spoj. nade všecko očekávání; nad pomyšlení; nad obyčej (též nadobyčej); nad míru (rozl. od nadmíru); nade vši pochybnost s vyloučením jakékoli pochybnosti; nade vše (ps. též nadevše); žít nad poměry nákladněji, než příjmy dovolí