nahoru přísl. 1. směrem k místu vyššímu n. výše položenému; vzhůru (op. dolů): stoupat po schodech n.; dej ruce n.!; pádlovali n. proti proudu; měsíc jde n. (ob.) měsíce přibývá; jel n. do Německa na sever (z hlediska mapového označení); procházet se n. dolů sem tam; ob. ať mluvím n. dolů, všechno je marné jakkoli zevrubně; nosí nos n. je pyšný 2. hovor. směrem k vyšší hodnotě, k úředně, správně n. jinak výše postavenému, k významnějšímu n. k lepšímu: ceny jdou n. stoupají; částky zaokrouhlené na celé koruny n.; osoby od dvaceti let n.; návrh nutno poslat n. ke schválení k nadřízenému úřadu; všechno jde u nás n. zlepšuje se; dostat někoho n. povznést ho; ob. koukat (se) n. být ctižádostivý