naprostý (*naprostný Čas) příd. absolutní, úplný, neomezený, bezpodmínečný: n-é vítězství; n-á většina; dokázat, tvrdit něco s n-ou jistotou; člověk s n-m nedostatkem smyslu pro povinnost; nařídit někomu n. klid; za n-ého ticha; je to n-á pravda; podst. *naprostost, *naprostnost (Čerrven), -i ž.