nejen, nejenom, nejenže, nejenomže (ps. též nejen že, nejenom že) přísl. vyjadřuje, že tvrzení se neomezuje pouze na skutečnost vyjádřenou větným členem (pouze v podobách nejen, nejenom) n. větou (ve všech podobách), uvádí první člen dvojic stupňovacího spojení, jehož druhý člen je uváděn ale i, nýbrž i, nýbrž ani, ale také, ale též, i, také, zast. než i, leč i: pomoci nejen radou, ale i skutkem; nejen(že), nejenom(že) nechce, nýbrž ani nemůže; nejenom vy, ale také (ale též, ale i, i) já se zúčastním; nejenom ty, i já tomu věřím; zast. princezny vynikaly nejen sličností, než i dobrotou a vlídností (Jir.)