neustálý příd. 1. (zast. též neustavný Klicp.) stále trvající; stálý, ustavičný, nepřetržitý, trvalý: n. pohyb; n-é hučení splavu; n. vývoj; n-é zvyšování životní úrovně; n-á příčina svárů †2. (v čem) neúnavný, vytrvalý: být n. v práci (Pal.); přísl. neustále v. t.