nezbytný příd. 1. takový, kt. nemůže chybět, naprosto nutný; potřebný, nevyhnutelný, nepostrádatelný: n-á složka potravy; n. předpoklad; její přítomnost je n-á; připadat si n.; považovat za n-é něco udělat; v n-ch případech; n-á cesta (dř.) kterou majitel pozemku nesměl zrušit 2. poněk. zast. takový, kterého se nelze zbýt, zbavit; neodbytný: n. host; byl n-ější než blecha (Šmil.); přísl. nezbytně: byl jen n. oblečen; je n. zapotřebí; n. vést ke konfliktu; podst. nezbytnost v. t.