oddíl, -u m. (6. j. -e, -u) 1. oddělená, samostatná část něj. prostoru, útvaru, skladby ap.; oddělení, úsek, část: o-y pouzdra, zásuvky; o. knihy; o. pořadu; žel. traťový o. úsek trati mezi dvěma stanicemi; geol. část geologického útvaru, oddělení; horn. o. důlního pole 2. samostatná skupina, útvar, patřící k něj. společenskému celku: o. kopané; pionýrský o.; voj. dělostřelecký o. jednotka dělostřelectva skládající se z několika baterií; zdrob. oddílek, -lku m. (6. mn. -lcích): malé, jednotlivé o-y nepřátel (Svob.)