odpovědný příd. (v přísudku a v doplňku též jmenné tvary kniž. -den, -dna, -dno) 1. (za koho, co; komu, čemu; *z čeho; ~) takový, kt. je vázán odpovědností; zodpovědný: rodiče jsou o-i za děti; být o., o-en za plnění plánu, za práci kolektivu, za pořádek; o. za škody; být o. nadřízeným úřadům; být o. ze své funkce; nebýt nikomu o. za své jednání; o. redaktor; o-í činitelé 2. dbající odpovědnosti, projevující vědomí závažnosti důsledků něčeho; svědčící o takovém vědomí, uvážlivý, rozvážný; zodpovědný: o. člověk; – o-é jednání; o. vztah k práci 3. spojený s odpovědností (ve význ. 1); závažný, významný, důležitý; zodpovědný: o. úkol; o-á funkce, práce 4. zast. ohlašující nepřátelství; opovědný: o. list králi; poněk. zast. kniž. v ust. spoj. o. nepřítel úhlavní; o-í nepřátelé Jeho Milosti krále (Jir.) kteří mu ohlásili nepřátelství; přísl. k 3 odpovědně: o. pracovat, prohlašovat s vědomím závažnosti, důsledků; podst. odpovědnost v. t.