odstraniti dok. (3. mn. -í) 1. (co, *koho) dát stranou, pryč (zprav. něj. překážku, něco nepohodlného ap.); odklidit: o. z bytu nepotřebné haraburdí; o. víko, obal; o. operativně nádor; o. starý nátěr; odstranila vlasy s tváře (Zey.) odhrnula; v ustavičném tom víru se mohlo ve mlýně něco odnést a o. (Svět.) ukrást; mat. o. závorky provést úkony v nich naznačené 2. (co) způsobit, aby něco nežádoucího přestalo existovat; vymýtit: o. chyby, zlořády, nepěkné zjevy; o. stopy; o. skvrny vyčistit; o. bídu, nebezpečí války; o. přežitky, rozpory; o. vykořisťování 3. (koho, 4. p.) zbavit se někoho nepohodlného vzdálením, propuštěním n. odvoláním z významného místa ap.: o. nežádoucí posluchače z pokoje; o. z vedoucího místa sesadit; usilovali o odstranění diktátora; neštítili se o. protivníka třeba vraždou; o. kolaboranty z veřejného života; †odstraniti se dok. vzdálit se, odejít: musila jsem se rychle o. (Svět.); pokynula dívce služebné, aby se odstranila (Tyl); ned. odstraňovati, odstraňovati se