oheň, -hně m. 1. přírodní úkaz projevující se plamenem, svítící a hřející: ničivý o.; doutnající o.; rozdělat o.; uhasit o.; kuřák žádá o o. o zapálení cigarety; postavit něcona o.; táborový o.; má uši jako o. červené, holka jako o. plná života, energická; je na ženské jako o. je vášnivý; bát se někoho, něčeho jako ohně velice; paprika pálí jako o. silně, dštít na někoho o. a síru, přen. prudce útočit slovy, zlořečit; má o. v těle, v žilách je živý, energický n. vášnivý; má dvě želízka, řidč. žehličky v ohni počítá s dvěma možnostmi, jedná obojace, obojetně; lít olej, přilévat, přidávat oleje do ohně živit, rozněcovat nenávist, hněv, zhoršovat danou situaci; má hlavu v ohni plnou starostí; je v ohni v akci, plný elánu ap.; být do práce jako o. plný elánu, nadšení; přidat, přiložit polínko k ohni přispět k něčemu svým dílem, podílem, zvl. v nepříznivé záležitosti, přitížit někomu; jsou na sebe jako o. a voda nesnášejí se; za toho by vložil ruku do ohně zaručuje se za něho; šel (čast. skočil) by, je ochoten jít, skočit do ohně pro něco, někoho, za něco, někoho nerozpakoval by se vše podstoupit, obětovat život; hrát, zahrávat si s ohněm pouštět se do nebezpečného podniku; tahat, vytahovat za někoho kaštany z ohně dělat za někoho nepříjemnou, nebezpečnou práci; vodu s ohněm nesmícháš (pořek.) počínáš si pošetile, marně se namáháš; z malé jiskry velký o. bývá (přísloví) z malých příčin velké následky; – bengálský o. bengál 2; řecký o. nezhasínající a dlouho hořící směs látek zažehovaná na památných místech; hist. zápalná hmota vrhaná do obléhaných měst n. proti lodím, používaná Řeky; fyz. Eliášův o. výboj atmosférické elektřiny 2. požár: městečko zachvátil o.; pojištění proti ohni; v šachtě vypukl o.; hned je o. na střeše hned je zle, hned je hádka, mrzutost 3. střelba, palba; srážka: dělostřelecký o. (Maj.); dostali jsme o. z boku (Kub.); přen. projít ohněm zkoušek; octnout se v ohni pohledů; – vzplanul světový o. (čast. požár) válka; být ve dvou ohních, ocítat se mezi dvěma ohni být vystaven dvojímu nebezpečí, dvojímu protichůdnému nátlaku ap.; mysl. zvěř klesla v ohni padla po ráně 4. expr. pocit horka v těle; horečka: rozrazil ho o.; tělem jí projel o.; mít hlavu jeden o.; oči měl jeden o. zanícené 5. rudé zabarvení; ohnivost: o. červánků; východ stál v plném ohni (Rais); mít o. v tváři ruměnec 6. lesk, záře, třpyt: o. očí; o. drahokamů 7. schopnost působit pocit tepla; opojnost: víno má o.; o. a síla vína 8. citové vzplanutí; nadšení, zápal, vášeň: o. života, víry; vnitřní o.; o. mladé krve; o. revoluce; o. odporu; je plný ohně; mluvit s ohněm, bez ohně; přicházet, dostávat se do ohně 9. ob. vrozená tmavě červená skvrna na těle (vzniklá zprav. nádorovitým rozšířením cév): mít ve tváři o.; zdrob. k 1 ohének, -nku m. (6. mn. -ncích): řidč. o-y hořely červeným plamenem (Staš.); o. hazardérské náruživosti (Olb.); zdrob. k 1, 2, 6, 9 ohýnek, -nku m. (6. mn. -ncích): rozdělat o.; o. cigarety; – žhářský o. (Vanč.) požár; – posměšné o-y v očích (Kub.) záblesky; – o. šovinismu (B. Říha); zdrob. k 1, 6 ohník, -u (zř. -a Jir.) m. (6. mn. -cích) řidč.: o. cigarety (Olb.); – v očích má řezavé o-y (Mart.) záblesky; zdrob. k 1, 2, 5, 6, 8, 9 ohníček, -čku (zř. -čka Jir., Čel.) m. (6. mn. -čcích, -čkách): drobty patří o-u (Něm.); táborový o.; o-y cigaret (Olb.); o-y vášní, šibalství, nespo-kojenosti; – o. nestál za běh (Stroup.) požár; – o-y červánků (Vach.); – o. granátového křížku (Malíř.); o. černých očí (Heyd.); – o-u v sobě neudusil (Maj.) nadšení, pálit si prsty na cizím o-u (Vrba) vměšovat se do cizích záležitostí; mysl. bradavčitá červenavá lysinka nad očima kohoutů u kurovitých