okamžik, -u m. (6. mn. -cích) velmi krátká chvilka: odběhnout na o.; vrátit se za o.; udělat práci rychle, za o.; neváhal ani o.; musí přijít každým o-em co nevidět: o. prosím sečkejte, hned vám vyhovím ap. (zdvořilostní formule); mít jasný, světlý o. být na chvíli plně při vědomí, čile uvažovat; expr. zdrob. -mžíček, -mžiček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách); -mžikový příd. kniž. chvilkový, okamžitý 1: o-é vzplanutí trvající jen okamžik: o-á odpomoc na okamžik; podst. *-mžikovost, -i ž.