oko, -a s. (o tělesném ústrojí mn. 1., 4. oči, 2. očí, 3. očím, 6. očích, 7. očima, jinak (ve význ. 2-5) oka, ok,...) 1. zrakový orgán: černé, modré oči; oči jako jiskry živé, výrazné: sklopit oči; zastírat oči proti světlu, před světlem; pouhým okem viditelný; zatmělo se mu v očích; dělají se mu před očima mžitky; měsíc svítí jako rybí o.; obrátit oči v sloup ztratit vědomí, strnout: otevřít oči, přen. správně něco poznat; zlobí, sotva oči otevře sotva se probudí; zavřít oči, přen. usnout, euf. zemřít; se zavřenýma (zavázanýma) očima, přen. slepě, bez rozvahy; mít někoho před očima vidět, přen. živě si představovat; mít něco před očima vidět, přen. stále na to myslit; mít klapky na očích, přen. nevidět, nechtít vidět skutečnost, být zaslepený; sotva na oči vidí je ospalý, unavený; spánek jim sklížil oči usnuli; spát na půl oka (na jedno o.) lehce, slabě; spát s otevřenýma očima být bdělý; oka nezamhouřil bděl, nemohl spát; zavírat (zamhouřit) oči nad něčím úmyslně něco nevidět, promíjet; zavřít (zamhouřit) jedno o. být shovívavý, obě oči být velmi shovívavý; šel, kam ho oči vedly bez cíle, nazdařbůh; mít někoho na očích v dohledu, dávat na něho pozor; být někomu stále na očích v dohledu; má na očích něčí prospěch na zřeteli; nesmí mu na oči nechce ho vidět; mít někoho z očí z dohledu; jdi mi z očí odejdi, ztrať se; sejde z očí, sejde z mysli (pořek.); oka z ní nespustil upřeně ji pozoroval; opatrovat (chovat) jako o. v hlavě velmi pečlivě; být někomu okem v hlavě něčím velmi drahým, mít pro něho velkou cenu; vidět (přesvědčit se) na (své) vlastní oči vlastním poznáním, vlastní zkušeností; mít oči všude být ostražitý, pohotový ap.; ob. vzít oči do hrsti dobře, pozorně se podívat; nemá o. špatně míří, špatně něco odhaduje; kam jen dal oči jak mohl tak špatně vybírat; má velké oči vidí víc, než skutečně je; udělal, co jí viděl na očích vše, co předpokládal, že si přeje, cokoli si přála; říkat někomu něco do očí otevřeně, bez obalu; smát se (lhát) někomu do očí přímo, drze; moci se každému podívat do očí mít čisté svědomí; stavět se do očí přetvařovat se; od (podle) oka (počítat, měřit ap.) přibližně, nepřesně; mezi čtyřma očima beze svědků, důvěrně; o. za o., zub za zub (pořek.) oplácej stejným; stoupl (klesl) ve vlastních (v jeho, jejích) očích nabyl o sobě (nabyl, nabyla o něm) lepšího (horšího) mínění; začal se na věc dívat jinýma (novýma) očima z jiného hlediska, s jiným pochopením; být někomu solí (jako sůl, trnem) v očích krajně nepříjemný; to bije do očí je to nápadné; expr. hodit, střelit, házet, střílet po někom okem se zalíbením, zamilovaně se podívat, dívat; mrsknout, šlehnout po někom okem rychle, bystře si ho prohlédnout; padni o. nebo zub ať se stane cokoli; ob. nevidět pro oči nevnímat, co máme před očima; zlaté oči, které to uvidí nikdo to neuvidí, nestane se to; otvírat (vyvalovat, poulit) oči divit se; nevěřit svým očím, mít oči navrch hlavy (na šťopkách) velmi se divit; expr. to ti oči z důlků polezou podivíš se; otevřít někomu oči zjevit pravdu; dělat oči hledět žádostivě, koketně; přece to neudělám pro tvoje krásné oči nezištně, nesobecky; padla mu do oka upoutala ho, zalíbila se mu; mohl na ní oči nechat velmi se mu líbila; má oči jen pro ni nevšímá si nikoho než jí; měl na ni o. (řidč.) líbila se mu, zajímal se o ni, bral na ni; ani okem o ni nezavadil vůbec si jí nevšímal; ukázat dobré o. vlídnost; mít u někoho dobré (špatné) o. být v přízni (nepřízni); poněk. zast. uvádět někomu něco na oči připomínat; zast. měl na něho černé o. (Jir.) nebyl mu nakloněn; paní správcová nebyla jí (babičce) pěkna v očích (Něm.); mít silné o. na někoho (Pal.) dohlížet 2. klička, smyčka, kroužek z růz. materiálu: drátěná oka plotu; pustit oko (vlny z pletacího drátu); puštěná oka na punčoše; provazová oka; udělat ze stuhy o.; oka na rybářské síti; mysl. smyčka (žíněná n. drátěná) k pytláckému chytání zvěře, osidlo, očko; zast. katí o. zvláštní smyčka z provazu užívaná dř. pověrečně při léčení dobytka 3. věc, předmět n. jeho část připomínající nějak (zprav. kulatým tvarem) oko: mastné o. na polévce; o. pavího péra kruhovitá kresba; mořské o. horské jezero; Mořské o. (v Tatrách pod Rysy); magické o. rozhlasového přístroje citlivá elektronka, jíž se reguluje jakost poslechu; o. na hrací kostce bod; kuří o. místní zbytnění zrohovatělé kůže nohou; tech. o. kladiva otvor pro násadu; šroub s okem; okrouhlý otvor v táhle n. smyčka na konci lana sloužící k zavěšení n. k spojení s dalšími součástmi; samostatná součást prstencovitého tvaru: závěsné o.; miner. o. sokolí, tygří polodrahokamové odrůdy vláknitého křemene; meteor. o. cyklónu malá oblast ve středu cyklónu, v kt. je příznivé a klidné počasí; kuch. volské o. smažené vejce sázené v celosti; zool. paví oko v. paví; v bot. a lid. názvech rostlin: o. Kristovo druh omanu s šedě chlupatými listy, oman oko Kristovo (bot.), vraní o. v. vraní; volské o. blatouch n. upolín 4. ob. jednotka v kartách, v loterii ap.: prohrát o o. 5. druh karetní hry; jedenadvacet: hrát o.; zdrob. očko v. t., expr. zdrob. k 1 očičko, očinko v. t.