opatrný příd. dávající n. projevující dobrý pozor na možné nebezpečí, vyhýbající se mu, jednající n. konaný s velkou pozorností a rozvahou: o. člověk; o. krok; o-á jízda pozorná; o-é chování bdělé, rozvážné; o-é uvážení okolností pečlivé, bedlivé; o-é úvahy, rady rozvážné; o. výběr slov; ust. spoj. být o. (na co) dobře s něčím zacházet, šetřit něco: být o. na zdraví, na své věci, na sebe; ob. být o. (na krejcar, na groš, na peníze) být šetrný, lakomý; přísl. opatrně: otevřít o.; o. jít; podst. opatrnost v. t.