ostrov, -a m. (6. j. -ě) 1. část souše obklopená ze všech stran vodou: tichomořské o-y; korálové o-y; pustý, neobydlený o.; o. uprostřed jezera, řeky; Slovanský o. (v Praze); přen. o. štěstí v moři běd; utíkat se na o. snů; zeměp. kontinentální o-y; vulkanické o-y; o. svaté Heleny; Kanárské o-y; Šalamounovy o-y 2. útvar n. skupina něčeho uprostřed odlišného okolí, místo lišící se něčím od celého okolí: na vlhkých místech luk byly zelené o-y; o. uprostřed tanečního sálu skupina netančících pánů; národnostní, jazykový o. menší oblast na území jisté národnosti osídlená obyvatelstvem národnosti jiné; zdrob. ostrůvek, ostrůveček v. t.