přechod, -u m. (6. j. -u) (†přecházka, -y ž., 2. mn. -zek, Jir.) 1. pohyb z jednoho místa na druhé n. přes něco; přecházení, přejití: uklouzl při p-u jízdní dráhy; p. armády přes Karpaty; ilegální p-y přes hranice; přen. p. energie z jednoho tělesa na drnhé; p. KSČ doilegality; fyz., tech. p. tepla přestup 2. místo, kudy se přechází: na ulici jsou vyznačeny p-y; p. přes řeku; alpské p-y v průsmycích; rybn. rybí p. přesmyk, rybovod 3. přecházení, změna jednoho stavu v jiný ap.: náhlý p. světla v tmu; p. z klidu do pohybu, z horka do zimy, z polohy vleže do sedu; p. od malovýroby k velkovýrobě; publ. p. na družstevní způsob hospodaření; tech. (u číslicových počítačů) přecházení od jednoho dílčího programu k druhému 4. spojovací článek, mezistupeň spojující dvě rozdílné věci: období tvořící p. k socialistické společnosti; kamenná hvězdice tvoří p. k rámci střechy (Bass); sport. část lyžařského můstku, kde dopad přechází v dojezd; med. doba vyhasínání pohlavní funkce, zejm. u žen, klimaktérium