představa, -y ž. 1. řidč. znovu vybavený dojem; vzpomínka: žila v mé p-ě jako mladá žena; zmizelé p-y vracely se k ní (V. Mrš.); psych. vybavený obraz předmětu n. děje vzniklý na základě minulého vjemu 2. (o čem, kom; řidč. čeho, koho) obraz (hmotné) podoby, rázu ap. něčeho, někoho, vytvořený v mysli rozumovou činností (na základě něj. zkušenosti, něj. poučení); názor 2, ponětí 1, pojem 2, mínění: získat (z modelu) dobrou p-u o stavbě; vytvořit si o někom p-u obraz 6; udělat si p-u o rozsahu práce; mít (o něčem) přesnou, zkreslenou p-u; pro p-u (o té věci) uvedu...; – p. husitství splynula s p-ou češství (Z. Nej.); – dětské p-y o světě dospělých; je třeba se zbavit p-y, že to je neproveditelné; odb. vyabstrahovaná p.; obecná p. 3. (čeho; o čem) od skutečnosti se lišící obraz něčeho, někoho, vytvořený v mysli vůbec (zejm. hloubáním, sněním, zprav. za součinnosti fantazie, citu ap.); vidina: p. domova jej dojímala; být lákán p-ou městského života, o možnostech výdělku; obírala se p-ou, jaké to bude, až...; fantastické p-y o vesmíru; blouznivé p-y o budoucnosti; zbavit se hrozných představ; – měl nepříjemnou p-u, že ho někdo sleduje dojem; utkvělá p. fixní idea; ust. spoj. v p-ách (se vracet do dětství) v mysli