připomenouti (min. -mněl, -menul, podst. -menutí, přech. min. -mněv, -menuv) (*připomněti Vrchl., *připomníti Mach. 3. mn. -í, podst. -mnění) dok. 1. (komu co, *čeho Třeb.; koho, 4. p.; poněk. zast. koho nač Pfleg.; komu nač Havl.) uvést na paměť někomu něco, někoho; upozornit, upamatovat (koho nač, na koho): p. dětem matku, její péči, p. výročí; zapomněl vám to p.; připomeň mi to zítra; (příroda) připomene se rozkvetlou větví (Maj.); – uměl se ve společnosti dobře p. 2. (koho, co) podobností n. jinou souvislostí vyvolat představu, vzpomínku na někoho, něco: syn podobou připomněl otce; ta krajina místy připomněla Polabí 3. (co, *čeho Havl.) zmínit se o něčem; podotknout, poznamenat 2 (co): předseda připomněl, že čas pokročil; u každého výkladu p. prameny; pojednat o připomenutém problému; je třeba p., že... 4. p. si (co, *čeho Jes.; koho) vyvolat, oživit si znovu něco, někoho v paměti; vzpomenout si (nač, na koho); připamatovat si 1: p. si své mládí; p. si verše básníka; připomeň si, co jsi sliboval