půlnoc, -i ž. 1. dvanáctá hodina v noci: vrátil se k p-i, kolem p-i; vlak odjíždí o p-i; na orloji odbíjela p.; spal jako o p-i tvrdě 2. zast. a kniž. sever: směrem na p. (Jir.); půlnoční příd. 1. jsoucí o půlnoci: p. hodina, tma; hvězd. p. slunce kt. lze v krajinách za polárním kruhem vidět v čas slunovratů o půlnoci 2. zast. a kniž. severní: p. strana (Jir.); přísl. půlnočně řidč.: působit tajemně, p. (R. Svob.); – zast. p. od Prahy (Tomek) na sever; zpodst. půlnoční, ž. círk. mše o půlnoci před Božím hodem vánočním: jít na p.