příbuzný příd. 1. takový, kt. je spřízněn rodem n. sňatkem: p-é rodiny, kmeny; je p. s mou ženou 2. blízký, podobný obsahem, myšlenkami ap.: p-é povahy; p-é významy; p-é jazyky; p-é smýšlení; p. duchem; hud. p-é tóny náležející jednomu akordu; zpodst. příbuzný, -ého m. (příbuzná, ž.): blízcí, vzdálení p-í; návštěva u p-ch; práv. p. v přímé linii (např. otec a syn); p. v pobočné linii (např. bratr a sestra); přísl. k 2 příbuzně: tóny laděné p.; podst. příbuznost, -i ž. příbuzenství: p. rodin; p. jazyků, slov; povahová p.; biol. původ jedince od společného předka; geom. korespondence