přejíti dok. (1. j. -jdu, rozk. -jdi, -jděte, min. -šel, podst. -jití, přech. min. -šed) 1. (co; kudy; kam) chůzí se dostat přes něco, na jiné místo: p. potok, přes potok; p. most, přes most, po mostě; p. na druhou stranu; brod k přejití; p. několikrát pokoj, pokojem projít; p. od jedné skupiny k druhé; přešel jsem to (cestu do města) kolikrát (Rais) šel jsem tou cestou; přen. válka přešla krajem prošla 2. (ke komu, čemu) opustit někoho, něco a přidat se k někomu, něčemu jinému; přeběhnout: p. k nepříteli zběhnout; p. na něčí stranu přestoupit, přidat se 3. (do čeho; k čemu; nač, řidč. na koho) z jednoho stavu postoupit k jinému, od jedné činnosti postoupit k jiné, začít se věnovat něčemu novému, jinému: kůň přešel do klusu; p. z upažení do předpažení; přejít z obrany do útoku; p. od slov k činům; p. k (hlavní) věci přistoupit, přikročit; p. k dennímu pořádku; p. (v hovoru) na děti, na denní starosti; p. do jiného podniku změnit místo; p. od divadla k filmu; p. do důchodu; p. do ilegality; p. do vážného tónu; publ. p. na nové metody začít jich užívat; p. na několik stavů ujmout se obsluhy 4. (na koho; kam) začít se týkat někoho jiného než dosud, začít patřit někomu jinému n. jinému prostředí než dosud: jeho láska přešla ze syna na vnuka; povinnosti přešly na mne; všecka moc přešla do rukou lidu; řízení podniku přešlo na nového ředitele; dům přešel do majetku obce stal se majetkem; slovo přešlo do češtiny z latiny dostalo se, proniklo; p. někomu do krve stát se jeho zvykem; stát se mu vlastním; (pojem třída) přešel v krev a mozek Toníka a jeho druhů (Olb.) 5. (v co) postupnou změnou se stát něčím jiným; změnit se: tušení přešlo v jistotu; smích přejde v pláč; po měkké souhlásce přešlo o v e 6. (koho, co; kudy; ~) chůzí minout (ve význ. 4); (co; ~) zajít (obyč. omylem) dále, než je vhodné, žádoucí ap.; minout 4: zůstal stát a oni ho přešli; p. stavení, kolem (okolo) stavení; přešlo tudy mnoho lidí prošlo; čekat, až průvod přejde; – přešel dům, kde bydlil; přešli jsme, musíme se vrátit 7. (po čem, kudy; co, koho) vykonat něj. pohyb, zprav. po povrchu něčeho; letmo vykonat něj. činnost vůbec: mrak přejde (po nebi); řidč. přešel očima po tvářích party (Káňa) přeběhl, přelétl, sklouzl; přešel zprávu o vítězství (Rais) zběžně prohlédl, pročetl; přen. po její tváři, její tváří přešel úsměv mihl se, přeběhl, přeletěl; přešel mu po zádech mráz, řidč. přešel ho mráz (o nepříjemném pocitu); kuch. nechat p. var, varem 8. (co, řidč. koho; přes co) nechat bez povšimnutí, nezabývat se něčím, nepřihlédnout k něčemu, řidč. k někomu, nedbat něčeho ap.: p. událost mlčením; přes tu otázku se přešlo; p. něčí námitky; tento fakt nemůžeme p. přehlédnout; řidč. při povyšování ho opět přešli pominuli 9. uplynout, pominout 1, 2, minout 1, 2, přestat 2: bouře, noc přešla; bolest za chvíli přejde; po přejití vichřic hněvu (Komenský) 10. (koho, řidč. komu) (o stavu) pominout a přestat postihovat, přestat být pociťován; opustit 4: nemoc, dřímota, žízeň ho přešla; už ji to přešlo; přejde ho (řidč. mu) chuť, smích, trpělivost; nakonec všecko člověka přejde omrzí; řidč. kniž. zadíval se do plamenů, až mu oči přešly (Jir.) z oslnění se mu udělaly mžitky; přešel mu sluch i zrak byl zcela oslněn, ohromen ap.; ned. přecházeti