přistoupiti dok. (3. mn. -í, rozk. -stup) 1. (k čemu, komu, kam) chůzí, krokem se přiblížit, dostat; přikročit 1: p. k oknu; p. o krok blíž; rychle k němu přistoupil; p. k oltáři, přen. poněk. zast. dát se oddat; přen. kniž. pokušení ke mně přistoupilo (Zey.) 2. jako další vstoupit; (k čemu) přidat se, přidružit se: p. do vlaku; zde přistoupí mnoho lidí; – k hladu přistoupila zima; k nepříznivým činitelům přistoupil další; p. k paktu, k míru 3. (k čemu) začít něco konat, provádět, něčím se zabývat, něčemu se věnovat: p. k vydávání slovníku; p. k volbě, k jednání; p. od příprav k činu; p. k ostrému zákroku; p. k věci; zast. p. k někomu mukami (Wint.) začít ho mučit 4. (nač; k čemu) dát souhlas, přivolit 1 (k něčemu): p. na návrh, na všechny požadavky, na všechno; p. na zákaz atomové zbraně 5. řidč. (do čeho; k čemu) stát se členem něj. společenství, (k čemu) přijmout něj. přesvědčení za své: p. do strany, do družstva; – p. k víře; zř. zast. p. k důstojnosti kněžské (Jir.) stát se knězem; ned. přistupovati