partie [-ty-], -e ž. (z lat.) 1. část, oddíl, úryvek, místo (knihy n. mluveného projevu): přečíst si určitou p-i; přednášet zpaměti celé p. 2. poněk. zast. úloha (v divadelní hře), role, part 2: tenorové p. (Herrm.); sehrál komickou p-i (Herrm.) 3. řidč. místo na lidském těle; krajina: mozková p.; p. kolem úst 4. část krajiny, místo v přírodě: horské, lesní, romantické p.; krásné, přírodní p.; p. divokých stromů (Jir.) 5. poněk. zast. výlet, vycházka, vyjížďka: v létě jsem konal p. většinou pěšky (Jir.); zvali ho na karty a na tu p-i na saních (Jir.) 6. jedna hra v karty, v šachy ap.: šachová p.; zahrát si p-i mariáše; scházeli se na p-i kulečníku; vyhrát p-i domina 7. odb. výrobní p. stanovené množství zboží, výrobků n. polotovarů stejného druhu, vyrobené podle stejného předpisu: p. lahví; p. kepru; p. cukru 8. obch. slang. partiové zboží: p. košil 9. řidč. skupina (osob): druhá p. obžalovaných (Hol.); p. u karet 10. hovor. (v buržoazní společnosti) vhodný, zprav. dobře situovaný ženich n. vhodná nevěsta; výhodný sňatek: ten mládenec je dobrá p.; udělala s ním dobrou p-i; → expr. zdrob. partička v. t.; — partiový v. t.